Bývalý vojenský přístřešek pro letadla, dnes využívaný Centrem leteckého výcviku, s bývalou řídicí věží na Letišti Pardubice. Foto: Mossback / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 (creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)

Charterové letadlo do Hurghady odlétá z dráhy, kterou nevlastní ani neřídí cestovní kancelář, ba ani civilní provozovatel letiště. Letiště Pardubice (PED) je jedno z mála v Česku, kde civilní a vojenský provoz fungují bok po boku na jedné ploše.

Dvě organizace, jedna dráha

Letiště bylo do roku 1995 čistě vojenské. Civilní lety umožnilo až povolení Ministerstva obrany, které tehdy nově vzniklá společnost East Bohemian Airport (EBA) získala pro provoz civilní části. Od vojenské základny se civilní provoz rozjížděl postupně a dodnes nese letiště oficiální status vojenského mezinárodního veřejného letiště s povoleným provozem civilních letadel. V praxi to znamená, že vzletová a přistávací dráha, řídicí věž i hasičská záchranná služba patří armádě, ne městu ani cestovní kanceláři.

Kdo se stará o co

Rozdělení rolí je přesné. Vojenská Správa letiště Pardubice zajišťuje řízení letového provozu, údržbu 2500 metrů dlouhé betonové dráhy, meteorologickou službu i požární a záchrannou službu. Civilní EBA, kterou z 66 procent vlastní město Pardubice a ze 34 procent Pardubický kraj, se stará jen o odbavení cestujících a nákladu, servis posádkám, techniku letadel a celní a pasovou kontrolu. Přepážku, kde odbavíte kufr, tak provozuje jiná organizace než ta, která povolí letadlu vzlet. Armáda ostatně letišti loni pomohla i finančně: díky prodeji pozemků se dostalo poprvé od roku 2014 do zisku. V areálu navíc sídlí další vojenské jednotky, mimo jiné pluk logistické podpory a uzel komunikačních a informačních systémů.

Dnešní podoba správy letiště se datuje od prosince 2003. Tehdy armáda v rámci rozsáhlé reformy zrušila 34. základnu speciálního letectva a jako jejího nástupce zřídila právě Správu letiště Pardubice. Ta od začátku dostala na starost i odsun majetku po zaniklé základně a předání uvolněných objektů nově vznikajícím jednotkám. Civilní a vojenská správa tak vedle sebe fungují už přes dvacet let, aniž by si veřejnost obvykle všimla, kde jedna končí a druhá začíná.

Piloti se učí létat mezi turisty

Pardubice zároveň slouží jako výcvikové letiště pro vojenské piloty. Centrum leteckého výcviku, součást státního podniku LOM Praha, tu od roku 2004 cvičí posluchače Univerzity obrany Brno a mladé piloty Armády České republiky. Používá k tomu cvičné stroje L-39NG, tedy stejnou dráhu, po které o pár hodin později přistává charter s dovolenkáři z Hurghady nebo Antalye. Odbavovací hala s vyhlídkou v Terminálu Jana Kašpara, kde loni přibylo druhé patro, přitom patří výhradně civilní části letiště.

Otevřené nebe nad Pardubicemi

Nejméně známá je role Pardubic v takzvané Smlouvě o otevřeném nebi. Dohoda z roku 1992, platná od roku 2002, dovoluje signatářským zemím létat nad územím druhé strany a fotografovat vojenské objekty, aby si mohly navzájem ověřit, že žádná armáda něco netají. Pardubice mají pro Českou republiku status letiště Open Skies, tedy jednoho z míst, kudy takové pozorovací lety mohou procházet. Spojené státy od smlouvy odstoupily v roce 2020, o rok později i Rusko, ale Česko mezi zbývajícími signatáři zůstává. Pardubice tak formálně dál plní roli, o které většina cestujících mířících na dovolenou nemá tušení.

Letiště zároveň slouží jako náhradní přistávací plocha pro vojenské základny Armády České republiky i letadla NATO a podílí se na pohotovostním systému protivzdušné obrany NATINAMDS. Součástí úkolů je i takzvaný Narušitel-Zátaras, tedy záložní role při zásahu proti letadlu, které poruší vzdušný prostor a nereaguje na výzvy řízení letového provozu. Civilní cestující z toho v běžném provozu nic nepocítí, letiště na to má vyhrazené kapacity mimo civilní odbavení.